Jako jednohlasý chorál se line již delší dobu z hrdel eurosoudruhů i těch, kteří eurosoudruhům naletěli, že Miloš Zeman chce zatáhnout naší zemi na východ. A že jedinou alternativou a obranou proti tomuto smrtelnému nebezpečí je ještě těsněji se přimknout k západní, demokratické, liberální a pokrokové Evropské unii. Nejnovější informace již jasně naznačují, že podobná tvrzení překypují mocnými paradoxy.
To, že eurosoudruzi sami tíhnou silně doleva, (což je v konfrontaci s výše uvedeným tvrzením poněkud paradoxní), je zřejmé již delší dobu. Zajímavě to ilustruje zpráva o tom, že prezident Evropské komise, Jean-Claude Juncker osobně zahájí výstavu věnovanou koryfejovi komunistické ideologie Karlu Marxovi u příležitosti 200. výročí jeho narození.
Maketa sochy Karla Marxe v TrevíruEvropská unie jasně prohlašuje, že Marx byl významnou osobností Evropy, která si zaslouží připomínat svou památku a odkaz. My pamětníci si dobře vzpomínáme, kterak byl olbřímí portrét tohoto fousáče nesen v čele komunistických průvodů vedle podobizen Lenina, Engelse a Gottwalda a těšili jsme se, že se na tuto tvář již nebudeme muset koukat. Marx, hlasatel nenávisti a třídního boje, byl navíc rasistou a xenofóbem – podobně jako později Adolf Hitler byl totiž přesvědčen o méněcennosti Slovanů (za toto prohlášení jednou dostal ve společnosti anglické smetánky takovou bumelici od přítomného J. V. Friče, až spadl ze židle). Člověk zhýralý, neschopný postarat se o vlastní rodinu, který se nechával vydržovat, v bezpečí snobských levičáckých salónů spřádal své revoluční teorie. Takového bude nyní oslavovat Evropská unie. Kdy dojde na sochu Adolfa Hitlera? Ve východní Evropě sochy Marxe po roce 1989 pracně strhávali, v západním Německu je v roce 2018 znovu staví.
Pro dobrého pozorovatele současných poměrů to však překvapením není. Nelze si nepovšimnout, jak moc se současní eurosoudruzí Karlu Marxovi podobají, jak moc se v něm vidí. Zaslepení ideologií, dogmatičtí, nenávistní k odlišným názorům, povýšení, fundamentální, odvyklí těžké, poctivé práci, toužící po revoluci a absolutní moci, po snadném životě bez zodpovědnosti plném zábavy.
Třešničkou na dortu je fakt, že 5,5 m vysokou sochu autora Manifestu a Kapitálu, která bude odhalena v Trevíru, darovala tomuto městu Čínská lidová republika. Socha je dílem sochaře Wu Weishana a symbolika tohoto daru komunistické Číny kapitalistickému Německu má mnoho bizarních významů.
Shrňme si tedy pár faktů, které naznačují nenápadné sbližování EU a Číny na všech úrovních:
- Eurosoudruzi usilují o vládu jediné správné ideologie (eurosoudružské, multikulturní, neomarxistické či islámské) – v Číně již více než půl století vládne jediná správná ideologie komunistická, maoistická.
- Eurosoudruzi chtějí zakazovat a tvrdě trestat stoupence jakýchkoli odlišných názorů (v některých státech už probíhá) a zavádět cenzuru, v Číně toto úspěšně a vesele praktikují již dávno.
- Eurosoudruzi hlásají, že národní státy jsou přežitek a bojují seč mohou za potlačení jejich suverenity, svébytnosti a samosprávy – soudruzi v Číně hlásají politiku jedné Číny, původní menší národy označují za Číńany, jejich kulturu, zvyky, tradice, náboženství, tvrdě utlačují, všude upřednostňují etnické Číňany, vnucují menším národům čínskou kulturu a komunistickou ideologii.
- Eurosoudruzi chtějí zavést kapitalistický socialismus – ten však v Číně budují již s náskokem 20. let.
- EU vládne nikým nevolený zástup evropských úředníků a komisařů – v Číně vládnou soudruzi z Komunistické strany, aniž by je někdo demokraticky zvolil.
- Eurosoudruzi chtějí (viz několik jejich prohlášení z poslední doby) z Evropské unie udělat jednotný, centrálně řízený stát, zbavit jednotlivé státy jakékoli autonomie a vlivu na řízení – Čína toto praktikuje desítky let vůči Tibetu a dalším menším, dříve samostatným státům a národům.
Připomeňme také, že v loňském roce byla Čínská lidová republika druhým největším obchodním partnerem EU, hned po USA. V případě Spolkové republiky Německo obsadila dokonce první pozici! Pro Čínu je naopak západní Evropa cílem největšího podílu zahraničních investic. Čína se stala největším vlastníkem aktiv v zemích západní Evropy. Do Číny jezdí jeden evropský státník za druhým. A nyní soudruzi z Číny darují eurosoudruhům nadživotní skulpturu velikého Karla Marxe, v bronzu vyvedenou, a vrcholní představitelé EU v čele s Junckerem jí přijedou slavnostně odhalit u příležitosti výročí narození komunistického velikána! Nejspíš nenapíši nic skandálního, když z toho budu odvozovat, že EU se stává ekonomickým vazalem Čínské lidové republiky a v dlouhodobém plánu se malými krůčky snaží přiblížit i jejímu politickému řídícímu modelu.
Milí přátelé, chce ještě někdo říkat, že je to Miloš Zeman, kdo nás tahá na východ? Takové tvrzení postrádá relevanci a úplně paradoxní a irelevantní je pak názor, že se místo k Číně a k Zemanovi máme ještě pevněji přimknout k Evropské unii. Co to znamená, jestliže jsme si výše vysvětlili, že EU se nyní velmi těsně přimyká k Číně a snaží se kráčet v jejích šlépějích? Není nakonec Miloš Zeman velice chytrý, když jedná s Čínou za naší zemi sám, v pravý čas, namísto toho abychom čekali, až to za nás udělají eurosoudruzi z Bruselu a my jsme byli jen jejich vazalskou gubernií? Není lepší jít cestou přímé spolupráce s největší ekonomikou světa, než čekat, jaký drobek nám z takového obchodování dovolí (pravděpodobně podle nějakých kvót) Evropská unie? Netahají nás Juncker a EU na východ? Co by se stalo-a jak by na to reagovali eurosoudruzi a česká masmédia, kdyby Miloš Zeman zahajoval ve Zlíně výstavu o Klementu Gottwaldovi a Čína by při této příležitosti darovala městu Zlín Klementovu sochu? To jsou relevantní otázky, jež bychom si měli vážně položit.
Rozumný člověk takové paradoxy prohlédne a současnou neomarxistickou podobu EU odmítne. Lépe bude z EU vystoupit, než skončit jako Tibeťané.